Zachraňují nás, pomáhají nám,ovlivňují nás, vymezují nás, charakterizují nás, dávají nám přežít, brzdí nás, zabíjejí nás....
Podvědomě se chováme tak, jak nám velí naše zkušenosti z minulých životů, jak máme okoukané, v tomto životě, jak nám velí rod, a učení a naše síla se přizpůsobit a nepřizpůsobit.....
Jsou hodné.....často nám dávají jistotu, že patříme k někomu, že zvládneme určitou etapu, určitou činnost, že nezapadneme v šedi.
Okoukáme co a jak dělá ten a ten, jak myslí ten a ten a tam, kde si nevíme rady / jsme přeci také list nepopsaného papíru/ tak tam, kde šlapeme svoji vlastní cestu a jsme v situaci, kterou neznáme, nemáme "vychozenou", použijeme vzorec myšlení a chování osvědčený v našem rodě, či okolí...
A to je právě ono....Kdo ví, co ten vzorec, má za skrytý program? Jaký virus se nám s danou informací vlastně dostane do našeho mozkopočítače?
Mám jeden takový šťavnatý příklad....
Bylo jedno děvče, žilo spořádaně a slušně. Odměňováno, chváleno a hodnoceno sice nebylo,......ale žilo.
Dělalo "co se má" a snažilo se vyhnout tomu "co se nemá" a tak si myslelo, že je to dobré. Vždytˇ přeci vycházelo se svým okolím. Bylo sice občas poníženo, uraženo a znehodnoceno,,,ale to bylo v pořádku tak se doma žilo a nikdo si z toho nic nedělal, tak to tak asi bylo správné.
A tak neznalo svoji hodnotu. Nevidělo se zvenčí.
V rodině panoval vzorec chování : "Lituj mě!".
Ano, to je ten správný nápad.
Kdo mě lituje, tak mě vidí, zná moji hodnotu a "má mě rád"....
A tak si zvyklo prožívat problémy, nejlépe traumatické, co nejvíc, a pěkně je pak rozebíralo se všemi, neb ho všichni litovali a tak se necítilo samo a mělo kolem spoustu lidí, kteří ho litovali, tedy vlastně viděli........ tedy vlastně měli rádi.
Aha......to je to......! konečně ho měli lidi rádi.......vždyť ho litovali......chtěli mu pomoct.........nebylo tedy na světě smutné a samo......!
Hurá!!!!!
Že by v rodině chyběla láska?
že by v rodině chyběla sebeláska?
No jo, jenže za co mě budou všichni litovat.....Nejlépe pokud se budu potácet v problémech........ne! když je budu zvládat?......
Ale ne!............když se budu obětovat!!!!!!!...............
No jo, to se vlastně tak dělá.....Já se budu pro všechny obětovat, oni mě budou litovat a já vlastně budu ještě svatá......
A pro koho se budu obětovat, ten to musí přijmout a ještě mě musí poslouchat, neb to dělám pro jeho dobro a obětuji se se vším všady.....
Jupí.....dobře.......!
Jenže to je program celé rodiny. a tak se nakonec obětují jeden pro druhého, v každé situaci hledají trauma a když už situaci, nebo dobu označej za viníka, stává se to minulostí a hledá se další viník za jejich trauma...../čím větší viník, tím větší lítost, sebelítost, kolektivní lítost, světová lítost a hodně hodně velká iluze lásky....
No a koho označit za viníka?
toho, kdo byl nejslabší, nejpřizpůsobivější, s nejmenším sebevědomím....
Tak, to bychom měli....
Je tu přece to děvče.....
Už kdysi dávno - snad ve společnosti vlčí----- jeden přechytralý vlk vymyslel účinný výchovný skupinový prvek.
VYLUČTE HO ZE SMEČKY VEN.
ODŘÍZNĚTE HO OD VŠECH VÝHOD, RADOSTÍ A POSPOLITOSTI SMEČKY.....
NECHTE HO VYHLADOVĚT A ZMRZNOUT...... AŽ POCHOPÍ, ŽE BEZ NÁS NEPŘEŽIJE /to byli vážně ti vlci chytří, že jo?/
A AŽ BUDE MÍT NA KAHÁNKU TAK HO VEMTE ZPĚT, ALE POD PODMÍNKOU, ŽE BUDE HRÁT NAŠI HRU!!!!
Na lítost, sebelítost,oběť, viníka a spasitele.....
Ta hra je PERPETUM MOBILE...a zároveň velmi silný virus.
Živí se námi, živí se nenávistí, bolestí, nesebeláskou, nesebeúctou, strachem.....
Ta vlčí moudrost je v nás dodnes
OBĚTUJI SE,, a ještě bonus navíc - OBĚTUJI SE, LITUJTE MĚ......a ještě další bonus ........OBĚTUJI SE, LITUJTE MĚ - TÁMHLE JE VINÍK, no a navíc přídavek -------OBĚTUJI SE, LITUJTE MĚ, TÁMHLE JE VINÍK, VYHO´DTE HO Z KOLA VEN,.- VYLUČTE HO ZE SKUPINY, NECHCE HRÁT NAŠÍ HRU.....ODŘÍZNĚTE HO ODE VŠECH, I OD DĚTÍ, ON ZJIHNE A BUDE ŽEBRAT, ABY SE MOHL VRÁTIT A PAK PŘIJME NAŠE PRAVIDLA.
A ta pravidla jsou JSI NULA A MY TI DÁVÁME SÍLU A TY NÁS ZA TO BUDEŠ MILOVAT A LITOVAT.
Tvrdé, účinné.
........ale překonatelné.......
Asi to bolí........ale lékem na bolest v tomto případě je PŘESTAŃTE HRÁT HRU, VĚZTE, ŽE VAŠE KROKY JSOU JEN VAŠE.....NIKDO NENÍ VÍC NEŽ VY......JSTE SI ROVNI.....A HLAVNĚ - PŘESTAŇTE LITOVAT SEBE A OKOLÍ.....TU NESMYSLNOU HRU NA LÁSKU VYMĚŇTE ZA PRAVOU LÁSKU .... ZA ČISTÝ VZTAH K SOBĚ, OKOLÍ , RODINĚ, KAMARÁDKÁM.....DĚTEM.....
Vždyť míra přátelství se neměří velikostí problému, za který vás lidi litují.....
Říkejte lidem kolem sebe, co pro vás znamenají, jak je máte rádi a to budou říkat oni vám...
Mám tě rád, miluju tě, děkuji ti za vše a moc jsi mi v životě dal ..... je víc než LITUJI TĚ......
Uvědomte si, že každý, koho potkáte vám dává dar pospolitosti, souznění a podání ruky na stejné cestě....
A nakonec si uvědomte, že ti, kteří si v životě předávají tento vzor chování trpí nejvíce, neboť neznají život bez tohoto vzorce....s láskou, a čistým srdcem.
Co na závěr?...
..to děvče už nežije........ nezvládlo nápor odsouzení, odsunutí,samoty......ponížení...........
a nebo snad žije ...........a.stalo se konečně někým jiným?
...................
