O tom, že náš život jsou věčné zkoušky a nové a nové výzvy a opět zkoušky není třeba se rozepisovat.
Jak běžec přes překážky posouváme se na naší dráze života dál a přeskakujeme jednu zkušenost, zkoušku či situaci /jak chcete / za druhou.
Jak se orientovat?, jak zvládat běh a jakým běžet tempem?
Jak překonávat překážky? věřit všem a nebo sobě?
Postupovat tak, jak mi někdo radí?
Nebo hledat odpověď v sobě?
Samozřejmě sám v sobě.
Ale kde v sobě?
Intuice radí tak a rozum onak.
Jedná čistá dušička - malířka Dagmar Lukůvková - má na to jednoduchou pomůcku. Jednejte tak, jak by jednala Láska.
Jednoduché a praktické že?
Dám vám příklad:
Při jedné regresní terapii jsme se dostali s jednou dívkou až do doby Římanů.
Žila, nebo vlastně v té době byl to chlapec, takže žil jen s matkou, otec byl legionářem.
Stal se tedy /zřejmě výchovou, nebo nedostatkem příležitostí / též legionářem.
Ovšem nechtěl zabíjet a tak se mu PODAŘILO Z LEGIÍ UTÉCI.
/ano, jeho duše nepodlehla zkoušce a jednala ve jménu lidskosti a lásky/
Bylo mu tedy umožněno utéci a uchránit si život.
/V té době celkem nemožné/
V první zkoušce tedy uspěl. Nenechal se svést radou ega a vidinou peněz ale touhou své duše zůstat čistým.
Jdeme však dál.
Dostal se do rukou Germánům, kteří ho kupodivu jako nepřítele nezabili, ale zachránili, vyléčili a schovávali. Germáni však byli napadeni Římany a všichni pobyti. Náš udatný bojovník se však zázrakem zachránil. PODAŘILO SE MU PŘEŽÍT. A opět z naoko bezvýchodné situace se zase dostal,/ /v té době celkem nemožné/
Stále opakuje, že NECHCE ZABÍJET.
To byla druhá zkouška a také odměna v podobě přežití.
Jdeme však dál.
Římané ho ALE prodali do otroctví a byl nucen bojovat v koloseu s lidmi a zvířaty.
NECHCE VŠAK PŘIJÍT O ŽIVOT a MUSÍ plnit rozkazy a ZABÍJET zvířata a lidi,
Začak tedy lpět na životě na úkor lidskosti.
Aůe jaký to byl život? zabíjení, samota, smutek,prázdnota......
Kdo podrobně čte, už pochopil v čem je podstata zkoušek.
Tvrdých zkoušek!
Pokud se začne hlásit ego a začne lpět na životě, zpronevěří se zásadám duše, a člověk začne vraždit, - zpronevěří se lásce, svému božímu plánu, lidskosti a neprojde tedy další zkouškou.
Až dosud, kdykoliv se to zdálo nemožné, bylo vyřčením věty NECHCI ZABÍJET! otevřeno okno do svobody.
Tento mladík v tomto životě neprošel třetí zkouškou a tak zvolil sebevraždu dobrvolný odchod ze světa - umřel po mnoha vyhraných soubojích a mnoha smutných vítězstvích /která nepřinášejí radost/, zemřel v aréně při souboji s tygrem vlastním přičiněním, tedy nechal se v souboji zabít. Unavený, smutný, sám a bez lásky.
Někdy stojíme před těžkou zkouškou a naše ego nám určuje dle svých zásad cestu.Ta cesta je jasnou matematickou rovnicí úspěšnosti, ověřenosti, logičnosti.
Ale naše ego nevidí do zákulisí naší duše a nemůže dohlédnout všechny možnosti, které jsou ve vesmíru a v nás.
Často stojíme nad pomyslnou propastí, kterou nám vykreslí naše ego a váháme nebo dokonce nikdy neuděláme krok vpřed.
Ale já věřím, že pokud nám ve jménu lásky naše duše radí udělat tento krok i když nám naše ego kreslí propast, smrt a ztrátu, udělejme ten krok.
Kdo zná dobře pohádky, ví, že propast se vyplní /přijde nečekaná pomoc a záchrana jako to bylo u prvních dvou zkoušek/ a my přejdeme suchou nohou na druhý břeh.
Jsem pevně přesvědčená, že kdyby se tento mladík potřetí vzpříčil příkazu zabíjet, dostal by další možnost jít dál tak jako tomu bylo v situacích, které předcházely.
Takto byl nucen v dalších životech opakovat zkoušky tak dlouho, dokud nepochopil že jediným zákonem vesmíru je LÁSKA.
A tak se vždycky ptejme:" JAK BY SE ROZHODOVALA LÁSKA?"
Děkuji Dášo!
Tak a vzhůru do dalších zkoušek!
Jana
.
